Vrchlabí
Vznik sídla odhaduje Jiří Louda na přelom 13. a 14. století. Ves Vrchlabí spadala od počátku pod trutnovské manství.Od roku 1359 spravoval celé vrchlabské panství Hašek z Vrchlabí až do roku 1363. Ten nechal vystavět v přibližně místech dnešního rybníka v zámeckém parku dřevěnou vodní tvrz.
Roku 1533 koupil panství (které čítalo vrchlabskou tvrz, poplužní dvůr a samotnou ves Vrchlabí, pustý hrad Purkhybl (Burghübl), část Lánova s horou železnou a dalších šest vsí) od Jana Tetaura Kryštof z Gendorfu. Doly s hamry stály na panství Vrchlabí nejpozději od druhé půlky 15. století. O rozvoj tohoto odvětví průmyslu se snažil Jan Tetaur z Tetova. Na to mu však chyběly finance. Finance se však dostávaly Kryštofu Gendorfovi, a tak se hornictví na vrchlabském panství dařilo dobře. Navíc Gendorf získal od krále před koupí Vrchlabí i horní privilegium na Krkonoše a jejich podhůří. Tím vlastně získal volnou ruku v horním a hutnickém podnikání na všech panstvích, které si koupí. Dostal možnost zakládání hornických měst a osad. Všechna tato privilegia byla časem rozšiřována.[4]
Roku 1602 celé vrchlabské panství spojil Vilém Miřkovský z Tropčic ml. Roku 1624 Vilém Miřkovský, který neměl mužského dědice, podlehl nátlaku, který na něj vyvíjel „šéf“ českých vojsk, generalisimus Albrecht z Valdštejna a celé panství i se zámkem prodal. Pán z Valdštejna udělal z vrchlabských železáren velkovýrobnu zbraní.
Dalším na vrchlabském panství byl maršálek Jan Rudolf z Morzinu, který byl jedním ze spiklenců proti Albrechtovi z Valdštejna. Ten Vrchlabí dostal roku 1635 od císaře Ferdinanda II. darem za prokázané služby.
Roku 1802 založili bratři Kieslingové v Dolním Vrchlabí historicky druhou papírnu. První fungovala od roku 1812 lépe, neboť švagr majitele Gabriela Ettela Vojtěch Kablík vynalezl novou metodu bělení a barvení papíru. Jejich výrobky byly tak kvalitní, že od roku 1834 mohli používat titul císařsko-královská zemská privilegovaná papírna. Roku 1815 byl založen městský špitál. V roce 1829 byla blízko středu města založena J. Seidlem tiskárna, kterou později rod Wendtů změnil na bělidlo, a v Podhůří byla baronem Beustem založena přádelna bavlny. Roku 1837 ve městě vznikla pošta a k pohánění mandlu se začal se používat parní stroj, což bylo první využití parního stroje v tehdejším Bydžovském kraji.
