Velké Meziříčí
Podle privilegia Ferdinanda I. z roku 1548 mělo město být vystavěno již v roce 1009, tehdejší majitel panství Jan z Pernštejna se na toto datum odvolával. Dalším datem, kdy je zmiňováno tehdejší Mezirici je rok 1197, kdy mělo být Meziříčské panství předáno darem třebíčskému klášteru. Tato listina měla být zfalšována Antonínem Bočkem, toto zjištění uvedl J. Šebánek. První písemná a doložená zmínka o městu existuje tak až v roce 1281, kdy je zmiňován Znata z Meziříčí. První písemná zmínka pochází z roku 1236. Do konce 14. století drželi Meziříčí páni z Lomnic, kteří městu dali znak: sedm bílých orlích per v červeném poli svázaných zlatou stuhou. Městská práva získalo Velké Meziříčí v roce 1408.
Největšího rozkvětu dosáhlo město v období renesance. Za třicetileté války bylo město osmkrát vypleněno.
V průběhu 19. století vznikají ve městě první továrny – textilka, koželužna, klihárna. Významným příspěvkem pro rozvoj průmyslu města bylo vybudování železniční přípojky ze Studence.
V roce 1942 bylo deportováno do německých koncentračních táborů poslední židovské obyvatelstvo z města a okolí. Při květnovém povstání 1945 bylo popraveno německou armádou 60 odbojářů z města a okolí, při bombardování města sovětskou armádou přišlo o život 40 lidí.
