Šternberk
Počátky založení hradu tedy můžeme klást mezi léta 1253 a 1269, kdy je hrad poprvé zmiňován v písemných pramenech. V roce 1242 si zde nad řekou Sázavou postavil hrad Šternberk Zdeslav z Chlumce a začal užívat nového přídomku právě po něm.Když zemřel, zdědili jeho majetek Zdeslavovi synové, později pak nejstarší Albert. Albert započal s kolonizací okolních území za účelem jejich hospodářského zvelebení a tím i zisku pro něj.Při této kolonizaci si však počínal natolik agresivně, že se záhy dostal do sporů s mnohými sousedy a často sousedy významnými. V roce 1397, když zemřel poslední majitel ze zakladatelského rodu Petr ze Šternberka, tvořilo panství kromě hradu a města Šternberka i městečka Moravský Beroun a Dvorce a rovněž 29 dalších vesnic. Rovněž Kravařové, stejně jako Šternberkové, patřili k významným rodům a město i panství se snažili nadále zvelebovat. V roce 1415 zde byl sepsán stížný list na protest upálení Mistra Jana Husa, v roce 1430 bylo město i hrad dobyto husitskými vojsky. Když v roce 1466 zemřel poslední mužský člen z rodu Kravařů, majetek zdědily jeho dcery. Panství Šternberk získala Ludmila, která se provdala právě za Albrechta Kostku z Postupic.
Za éry Berků z Dubé a Lipé zaznamenává Šternberk období hospodářského rozmachu, jenž zdárně pokračovalo i za dalších majitelů - Minsterberků. Již od konce 15. století se řemeslníci ve městě sdružovali v cechy, které v průběhu 16. století získaly mnohá práva. Na prahu válečného konfliktu byl Šternberk vyhraněně protihabsbursky orientovanou baštou se silným vlivem protestantství. V období třicetileté války se zde střídaly posádky obou nepřátelských stran.
Období nového rozkvětu zažívá Šternberk až ve druhé polovině 18. století. Majiteli panství byli v té době (již od počátku 18. století) významní a mocní Lichtenštějnové. I přes válečné útrapy se Šternberk i v 19. století mohl chlubit vyspělým textilním průmyslem. V polovině 19. století zde existovalo 30 textilek, bělíren a barvíren, které zaměstnávaly tisíce domácích tkalců a dělníků. V neposlední řadě je třeba zmínit rozvoj důlního podnikání, ke kterému ve Šternberku a jeho blízkém okolí došlo v 18. a 19. století.
