Krupka
Vnik původního hornického městečka a horských osad je spjat s těžbou cínové rudy a jejím dalším zpracováním. První písemná zmínka o Krupce je obsažena v listině krále Václava II. z roku 1305.Dalším dokladem o městě a jeho strážní pevnosti, hradu Krupka, je darovací listina krále Jana Lucemburského z roku 1330, kdy věnuje krupské panství míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic. V tom roce již stály hrady Rosenburg a Kyšperk. Město Krupka tedy pravděpodobně muselo vzniknout mezi roky 1305 a 1330. Kromě dvou již zmíněných hradů se v okolí Krupky nacházely dvě tvrze – Starý dvůr (Althof), jehož zbytky se zachovaly dodnes, a Šejnov, která byla zničena za husitských válek.
Po husitských válkách se město dočkalo nebývalého rozkvětu. Původní získávání rudy z naplavenin rýžováním vystřídala těžba ve skále, a to nejprve povrchová, ale od 15. století již hlubinná.
V roce 1478 vydal král Vladislav Jagellonský erbovní list, kterým udělil městu znak, pečeť, prestižní právo pečetit červeným královským voskem a právo dosazovat purkmistra, radní a městské úředníky. V 16. století se panství ocitlo v hospodářské tísni a bylo postupně rozprodáváno.
v roce 1615 daroval král Matyáš Habsburský Krupku Adamovi ze Šternberka. Tento katolický král chtěl takto zřejmě čelit krupským luteránům. Třicetiletá válka město zasáhla několikrát. Švédové dobyli hrad Krupka. Největší škody však napáchali ustupující Sasové (1631), kteří v Krupce zapálili 60 domů. Nelze se proto divit, že po skončení války byla třetina domů prázdných a i doly byly zpustlé. Násilná rekatolizace také vyhnala z města mnohé luteránské odborníky.
Roku 1708 koupil Krupku hrabě František Clary-Aldringen, jehož rod ji držel až do roku 1918. V Bohosudově (dnešní centrum města) a Vrchoslavi se začal rozvíjet průmysl. Od roku 1869 v Bohosudově pracovala nejstarší cementárna v Čechách. Vznikla i koželužna a v roce 1921 porcelánka, která vyrábí elektroporcelán dodnes. Dodnes také pracuje šroubárna ve Vrchoslavi, která byla založena roku 1910.
