Klášterec nad Ohří
Vznik Klášterce pak spadá mezi roky 1150 a 1250, a váže se na proboštství, které zde v této době vybudovali postoloprtští benediktýni.Roku 1277 král Přemysl Otakar II. zdejší proboštství zrušil a jeho majetek přičlenil ke královské koruně. Osadu pak nakonec získali jako léno Šumburkové, kteří ji na začátku 14. století přičlenili k perštejnskému panství.
První písemná zmínka o místě pochází z roku 1352, kdy zde řád benediktýnů založil svůj klášter („claustrellum“).
Začátkem 16. století byla v Klášterci dosti rozvinutá řemeslná výroba a obchod. To dokazuje také založení prvního zdejšího cechu řemeslníků v roce 1523. Roku 1453 získal panství rod Fictumů ze Saska, který ho vlastnil až do roku 1620 a roku 1623 získal majetek katolík Kryštof Šimon z Thunu. Třicetiletá válka měla pro Klášterec katastrofální následky.
Roku 1870 začaly práce na jednokolejné železniční trati, během ní byl také stavěn most přes Ohři. V roce 1883 zde byl objeven pramen minerální vody, čímž vznikla stáčírna klášterecké kyselky. Roku 1907 byl zahájen provoz na zdejších jatkách. Ten se pak udržel i po druhou světovou válku až do doby, kdy byly zrušeny soukromé živnosti a vznikly průmyslové masokombináty.
