Dvůr Králové nad Labem
Ve druhé polovině 12. století vznikla osada Dvůr s kostelíkem.První písemná zmínka o Dvoru je z roku 1270.
Ve 14. století byl Dvůr již opevněn a jeho osudy jsou spojeny s tzv. trutnovským manstvím, které bylo několikrát zastaveno. Do přímého držení krále se Dvůr vrátil v roce 1392, do rukou Václava IV. Ten město zapsal své manželce Žofii Bavorské. Město se tak stalo královským věnným městem. Stalo se tak asi před korunovací Žofie roku 1400. Od té doby přibyl k označení města Dvůr přídomek Králové.
Roku 1398 byl městu udělen králem Václavem IV. znak. Český název „Dwuor“ je doložen až v roce 1421. Toto pojmenování souvisí pravděpodobně s knížecím dvorcem, který tu vznikl, zřejmě v blízkosti kostela. S postupující kolonizací, která byla zčásti německá, se původní tržní osada začala rozrůstat.
Pro účast v povstání proti císaři Ferdinandu I. přišlo město roku 1547 o své statky. Ještě téhož roku bylo ale Dvorským uděleno odpuštění a téměř všechen majetek jim byl vrácen.
Během stavovského povstání (1618 -1620) se Dvůr přidal na odbojnou stranu, po bitvě na Bílé hoře (8.11. 1620) mu tedy byl opět zkonfiskován majetek. Městu byly statky vráceny roku 1627. Za třicetileté války (1618 - 1648) město utrpělo značné škody a byl tím dovršen úpadek města.
16. září 1817 byl objeven Václavem Hankou tzv. Královédvorský rukopis v „kobce“ děkanského kostela sv. Jana Křtitele. Tento rukopis obsahoval 14 písní, které měly pocházet ze 13. století. Ačkoliv se později ukázalo, že se jedná o falsum, nepochybně významně ovlivnil atmosféru právě probíhajícího národního obrození a zapsal město výrazně do českých dějin.
Textilní průmysl se začal naplno ve městě rozvíjet v 80. letech 19. století, kdy začaly vznikat první textilní továrny.
