Štěchovice
Štěchovice jako celek nikdy nepatřily k jednomu panství.Nejstarším písemným záznamem je darovací listina z roku 1055, ve které kníže Spytihněv II. daroval Ostrovskému klášteru část osady Třebenice (3 chalupy). Její příslušnost k tomuto klášteru se zřejmě datuje k roku 999, což je letopočet založení kláštera. Kníže Boleslav daroval klášteru četné vesnice, ale Štěchovice nejsou v darovací listině výslovně uvedené. Z roku 1205 pak pochází Bula Přemysla Otakara I. , která potvrzuje výsady a práva kláštera - patřilo mu 24 vesnic, mezi nimiž jsou také jmenovány Szechowicze.
V roce 1436 vydal císař Zikmund majestát a učinil štěchovické podané svobodnými. Téhož roku si však Benediktini vymohli na Zikmundovi, navzdory protestům štěchovických lidí, navrácení dříve připsaných statků. Z finančních důvodů je však v roce 1499 zastavují Jeronýmovi ze Skuhrova. Bez bližšího určení letopočtu tato část Štěchovic byla připojena k panství Konopiště. Další záznam je z roku 1571, kdy Jan ze Šternberka - pán z Konopiště prodal svůj díl ve Štěchovicích Jiřímu Slepotickému ze Sulic. V roce1593 se majitelem stává Heřman Diviš a po jeho smrti Zuzana Šanovcová. Po ní vše zdědila dcera Kateřina, provdaná Hozlauerová z Hozlau. Od roku 1612 se stává majitelem hradišťského panství s poplužním dvorem a městečkem Štěchovice Adam Hozlauer z Hozlau.Adam Hozlauer z Hozlau byl účastníkem stavovského povstání protestantských pánů proti katolickému králi Ferdinandovi a po prohrané bitvě na Bílé hoře 1621byl odsouzen ke ztrátě majetku.
Třicetiletou válkou prakticky až na drobné vyjímky končí období největšího rozmachu těžby zlata, období, které dalo Štěchovicům městský znak a slávu, a život lidí se začíná více podřizovat řece Vltavě, která od pradávna plnila úlohu čilé dopravní tepny na cestě do Prahy a zajišťovala z větší míry místnímu obyvatelstvu obživu.
