Sokolov
Nejstarší písemná zmínka o Sokolově pochází z 13.dubna 1279. V ní je připomínán šlechtický rod Nothaftů. Poměrně úrodnou půdu kolem řeky Ohře již celá staletí zemědělsky obdělávali Slované, kteří tu založili řadu osad. Německou kolonizaci vzrostl počet osad a poddaných, rozšířila se plocha obdělávané plochy, rozvinula se těžba rud a podstatně se zvýšily i příjmy panovníka, šlechty a klášterů.
Městská práva byla Sokolovu udělena asi roku 1313 za krále Jana Lucemburského. Nejstarší dochované privilegium krále Václava IV. z 28. srpna 1397 však znovu městská práva Sokolova potvrzuje, neboť o ně měšťané při požáru města přišli.Do období vlády Šliků nad Sokolovem spadají i změny v náboženském vyznání obyvatelstva. Na naše území začala pronikat lutherská reformace a její vliv zde brzy převládl nad katolicismem. Podpora protestantismu pak přinesla městu v letech třicetileté války nepředstavitelné útrapy. Pán Sokolova, Jan Albín Šlik, patřil k předním protestantským vůdcům. Po Bílé hoře musel ze země uprchnout a v nepřítomnosti byl odsouzen ke ztrátě hrdla, cti a statků.ačátkem roku 1632 se zmocnili města protestantští Sasové a při obléhání císařskými vojsky téměř celý Sokolov vyhořel. Zámek byl rozstřílen a vypálen ještě Švédy v letech 1647 a 1648.Novými pány Sokolova a celého panství byli již od roku 1622 Nosticové, kteří důsledně prováděli rekatolizaci.
Pro Sokolov 18. století bylo vedle rozmachu městských řemesel (včetně významných varhanářů) typické rozsáhlé a věhlasné chmelařství.
Od poloviny 18. století se ale dostávaly do popředí zájmu palivové vlastnosti uhlí a lze hovořit i o počátcích soustavnějšího hnědouhelného dolování. K roku 1760 je doložena jakási důlní akciová společnost, jejímž členem byl i hrabě František Václav Nostic. V 90. letech 18. století začal těžit uhlí první sokolovský měšťan Matouš Leistner. Místem jeho těžby byla osada Ovčárna na současném katastru města. Německé dějiny Sokolova zaznamenávají, že v roce 1797 musela ustoupit uhelnému dolování první chmelnice.
a www.sokolov.cz
